206. den
Tak, blog už zase nebyl nějakou chvilku nebo spíše pěkně dlouhou dobu, nějak vycházím z kondice. Předchozí blog, už čtyři dny starý, byl z úterý, tak začněme od středy.
Ve středu byl můj poslední den školy na pěkně dlouhou dobu, ale ještě jsem to nevěděla. Normálně jsem šla do školy, v pauze si skočila domů na oběd a odpoledne strávila doma, co si tak vzpomínám. Večer přišla host mum, že od pátku zavírají už i tady školy, ale že také nechce, abychom ve čtvrtek a v pátek šly do školy, že jí to nepřipadá bezpečné. Nehledě na učitelé, kteří se samostatně izolovali, i některé děti pokašlávají nebo mají horečku. Takže to pro mě byl poslední normální školní den…
Ve čtvrtek jsem si připadala podivně, že chybím ve škole, ale alespoň jsem si trochu oddechla a zůstala doma. Taky jsem se s Italkou vydaly do obchodu koupit krabice na poslání věcí zpátky, což byl jeden z našich posledních výletů více mezi lidi pravděpodobně na delší dobu. Pak jsem jen zůstala doma a poflakovala se.
Včera aneb v pátek byl jeden z mých nejméně produktivních dnů. Celý den jsem polehávala a koukala na filmy, přesněji jsem si dala takový filmový maraton českých komedií, a vůbec nic jsem neudělala.
Dneska jsem se naopak moc ani nezastavila, přestože jsem nic do školy nedělala. Ráno jsem se probudila až v deset, tak se ten den zdá být kratší, pak jsem tak nějak ještě byla doma a pak jsme šli s Italkou a malými kluky na procházku k jezeru a taky na hřiště. Tam jsme strávili asi hodinu a půl a po návratu domů jsem začala s vařením. Došel mi totiž dneska balíček od rodičů se zásobou prášku do perníku, tak jsem zase upekla perník, a ještě jsme udělaly s Italkou lasagne k večeři. Takže jsem vlastně asi od půl čtvrté neustále uklízela kuchyň, myla nádobí a pendlovala mezi troubou a linkou při pečení lasagní a perníku. Taky další věc, co se nám tu stala, je rozbitá myčka. Na jednu stranu je to fajn, že mám alespoň, co dělat, ale na druhou stranu mi přijde, že nedělám nic jiného. Dneska jsem nádobí myla celkem třikrát, taky proto, že je nás doma sedm, tak je dřez plný v jediném okamžiku.
Takže takhle zatím ubíhají mé dny a takhle uběhly mé už tři volné dny. Do naplánovaného odletu mi zbývá 91 dní, ale uvidím, jestli tu zůstanu tak dlouho či kratší či delší dobu.