202. den

Dneska už den 202. a do konce mi zbývá necelých 96 dní. První číslo je jistě jisté, ale to druhé se může každým dnem změnit. Spousta studentů kvůli koronaviru v těchto dnech odjíždí a bohužel se to netýká jen těch pro nás neznámých, ale včera jsme se dozvěděly, že i Italky nejlepší kamarádka Italka a obě její host sestry – Němka a Estonka – se kterými všemi jsme se celkem bavily, odjíždějí, a to už zítra ráno. Italka z toho byla dost rozhozená a já jsem neměla slov.

Dneska mi naše host mum řekla, že nehledě na organizaci, jak místní či českou a nehledě na peníze, tady můžu zůstat. Takže i když bych tady zkysla déle, tak mám prý kde zůstat, což mi dodalo alespoň trochu jistoty v jednom směru.

A ještě aby to nebylo málo, tak nám zrušili všechny volejbalové zápasy…

Všechno se to pro mě tedy točí okolo téhle pandemii, a i internet nepíše o ničem jiném. Moje česká organizace ale prý nikoho domů nestahuje a místní InterStudies prý také ne, tak zatím zůstávám.

Ohledně školy: práce mám celkem dost, prý asi dvacet učitelů se sebe izolovalo (self-isolation), takže to vyplňují i učiteli z již zavřených škol nebo ty zbylé učitele přepínají a přidávají jim hodiny.

Včera jsem se vypravila do Tesca (s doporučením od host mum i rodiny, že se nemám k nikomu přibližovat), abych si ještě koupila pár věcí na výtvarku a také kapesníky, které nám v pokoji došly. Problém byl, že kapesníky už nemají tak jako toaleťák, a ani dnes v jiném obchodu ani stopy po papírových kapesnících.

A ještě abych ukázala, co jsem vytvořila na výtvarku… Má to představovat mušli i s perlou vevnitř, ale vše je vyrobeno z odpadků a plastových obalů. Ukazuje to jaké je znečistění v oceánech a že odpadky ubližují i fauně a flóře.