31. den

Dnešní den byl takový odpočinkový ale i více akční. Ráno jsem si pospala do devíti, jelikož jsem šla spát až někdy po půlnoci. Nasnídala jsem se a ještě si zalezla do pokoje. Spíš jsem se jen tak válela, ale udělala jsem i pár věcí do školy a kolem čtvrté jsem se začala vypravovat na druhý volejbalový trénink. Dnes jsem chtěla cestu vyzkoušet na kole. Host mum mi ukázala jaké kolo si můžu půjčit, ale neměla na kolo zámek.

V trochu deštivém počasí, na které si ještě zvykám, jsem se vydala na cestu, kterou už znám zpaměti. Bohužel se nic nevyvedlo. Kolo bylo mírně vyfouklé, ale to by ještě šlo, ale je moc malé. Cestu jsem tedy nějak přetrpěla a byla zpocená už před tréninkem. Ptala jsem se paní na recepci, jestli ho můžu nechat někde vevnitř, protože nemám zámek, ale bohužel její odpověď byla negativní. Takže jsem měla dvě možnosti, vlastně tři: nenápadně ho propašovat do šatny, což by vůbec nemohlo vyjít, otočit se a jet si koupit zámek a pak už domů, nebo ho prostě nechat venku na pospas.

Svoje kolo bych v životě nenechala někde bez zámku, ale tohle jsem tam se špatným svědomím nechala. Trénink mi zase pozvedl náladu, jelikož jsem dnes hrála jen s dospělými, tak jsem si pořádně zahrála.

Podruhé zpocená jsem se v šatně převlékla a napnutá se šla podívat ke kolo. Světe div se, bylo tam. Byla jsem ráda, že tam přečkalo hodinu a půl bez zámku, ale musela jsem na něj nasednout a ještě absolvovat cestu domů.

Zpátky se ale jelo mnohem líp, jelikož to bylo příjemně z kopečka. Doma jsem okamžitě vlezla do sprchy, zhltla večeři a zalezla si do postýlky k blogu a ještě jednomu domácímu úkolu na zítra.

Zítra mě zase čeká škola a musím říci, že mi tu všechno hrozně rychle utíká a už se tady i trochu lépe vyznám. A taky jsem včera nenapsala, že máme ještě dalšího obyvatele domu, kterým je němec, také výměnný student, ale prý je tu na kratší dobu.