221. den

Dny tak nějak ubíhají, že jsem zapomněla na blog, ale na druhou stranu se taky táhnou strašně pomalu že se ne a ne dočkat odletu.

Předevčírem jsem měla naprosto neefektivní den, neudělala jsem NIC a ničím myslím opravdové nic, kdyby mi někdo tenhle den vymazal ze života, tak se ani nezlobím. Jen jsem se povalovala a koukala na filmy.

Včera jsem alespoň něco zažila, volala jsem si po ránu s rodiči nebo spíše se ségrou a pak si mě tam začali předávat až se připojila i babička s dědou. Pak jsem přes den možná něco udělala a odpoledne jsme šli na procházku s celou familií. Pak ještě večer jsem hrála člověče, nezlob se a to tak, že jsem si otevřela virtuální kostku u sebe na počítači a přes mobil komunikovala s Českem a oni mi tam posouvali figurky.

Dneska zase začal nový týden, tak jsem se pustila do trochu práce, dopsala esej na média, učila se chemii a napsala email jednomu z učitelů. Večeře byla dneska neobvykle brzo, tak jsem pak ještě vytáhla Italku na procházku kolem jezera, abychom si užily poslední chvíle tady.

A jak to vypadá s mým odletem? Máme zamluvený taxík na letiště, letadlo mi odlétá v 10:15 v neděli, odsud musíme odjet kolem 6:30 (podle mého odpočtu za 5 dní 9 hodin a 30 minut), ještě jsem zapomněla zmínit, že už máme všechno sbaleno, takže tu tak žiji s pár věcmi a včera jsem musela složitě hledat sešit z chemie, který jsem kdovíkam založila. Mamka komentovala situaci tak, že tu budu ještě týden chodit ve stejném triku, ale to jsem jí vyvrátila, že čistých triček jsem si nechala venku víc, až na to, že tepláky neměním… no a jinak se už moooc těším, spíš se nemůžu dočkat, ale snad všechno klapne, nerozpadne se mi kufr nebo mi neuletí letadlo… a zítra v 7:55 mě ještě čeká test z chemie, tak se musím včas probudit.