182. den

Asi to bude stručnější, ale musím obsáhnout celé tři dny.

V úterý se toho dělo dost, jelikož jsme se se školou vypravili do Londýna. Ráno jsme nejdřív musely s Italkou autobusem a pak ještě vlakem. V Londýně jsem za celý den nachodili nějakých 15 kilometrů, prošli asi pět galerií, taky dorazili k dvěma zavřeným a nafatola jsem 382 fotek. Výlet to byl ne úplně ideální, jelikož jsme se pořád někam hnali. Přešli jsme celý Hyde park a metro použili jen jedinkrát se a tím nám na galerie zbylo hrozně málo času, že jsme měli na ohromnou galerii sotva půl hodinu.

Na cestě domů jsme se ještě s Italkou, jako za odměnu, skočily na kafe a pro mě horkou čokoládu a taky se trochu nasytit a zahřát. Pokud pamatujete, tak v září jsme byli s výtvarkou v Birminghamu a to nám zrovna počasí vůbec nepřálo a celý den pršelo. Tentokrát se to ale celkem vyvedlo a nespadla ani kapička, ale přesto foukalo a byla zima.

A doma na nás čekaly palačinky, jelikož byl prý palačinkový den.

Včera se nedělo nic zvláštního až na test z matematiky a taky zase další zadání na výtvarku.

Dnešek začal celkem hezky až na to, že se mi zdálo, že mi tekla krev z nosu. V posledních pár dnech mi totiž asi třikrát začala téct krev z nosu bez větší příčiny. Dnes to ale byl jenom sen, tak jsem se zase uklidnila.

A další věc, která mě probudila, byla Italka informující mě o tom, že venku sněží! Sněží! Když jsem posílala fotku rodičům, tak mamka to komentovala, že je to určitě Photoshop.

A fotka ze stejného dne, sníh zase v tahu

A ještě další krásná zpráva byla o letní svatbě příbuzných, tak mám ještě další věc z mnohých, na kterou jsem domů můžu učit.

A k tomu na co se těším…na jídlo. Strašně mi chybí české a domácí jídlo a brambory od babičky a všechno. Dneska jsme totiž k večeři měli hamburgery. Minule jsme dělali domácí a dneska host mum koupila housky i už splácané maso a samozřejmě hranolky. Maso chutnalo jak… vlastně nevím, jak to přirovnat, ale vím, že kvalitní nebylo a dobré chuťově taky ne, bulky nebulky, prostě z obchodu a hranolky ka ta stro fa – buď tvrdé nebo měkké a taky přesolené pro mě nesnášející přebytek soli.

No, tak jsem si zase postěžovala na jídlo a těším se na každodenní jídlo doma.

A už nám zase skončila škola tento týden, protože zítra jedeme do Birminghamu na nějakou akci ohledně univerzit.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Back to Top