163. den

Včera jsem si užívala páteční večer, tak zase nebyl příspěvek už celé tři dny. “Užíváním” jsem myslela odpočinek po dlouhém dni. Ráno jsem si pospala, ale pak mě čekala dlouhá škola až do tří, a navíc dvě hodiny čistého času matematiky.

Po škole jsme si s holkama počkaly na autobus a vydaly se na dlouhatánskou cestu. A kam? Do tetovacího a piercingového salonu!

Tak, abych to uvedla všechno na pravou míru, já jsem si žádné tetování ani další dírku na náušnici udělat nenechala. Holky se totiž rozhodly, že proděraví své ouška ještě trochu víc a já jela jen tak s nimi.

Na cestě jsme strávily dost času, ale taky jsem se porozhlédla do vzdálenějších koutů města. Domů jsme se tak nakonec dostaly až za tmy někdy po šesté hodině.

Dneska jsem si mohla zase pospat a tak jsem i udělala. Pak jsem kreslila něco do školy, přeskládala jeden šuplík a udělala úkol na matematiku, takže vlastně nic moc. Odpoledne přišla host mum, jestli chceme jít s nimi na procházku. Docela jsem to uvítala, že mám příležitost se dostat z domu.

A tak jsem se vydali, celá naše familie aneb pět neposedných dětí a jedna mamka, na hřiště.

Všichni společně jsme hráli na babi, na schovávanou a taky jsme lezli na strom a vše zakončili závodem, při kterém nejstarší brácha ztratil botu 🙂

Večer se host mum ptala, jestli dnes můžeme zase udělat pizzu, ale po dlouhém čekání na vykynutí těsta jsme to vzdali, a host mum se vydala pro take away.