115. den

Tři dny do Vánoc, vlastně teď večer už jen dva, a já pořád nemám vánoční náladu. Dneska jsem se snažila alespoň trochu naladit falešným sněhem, takže jsem si vystřihávala papírové vločky. Ti ale až odpoledne.

Dopoledne jsem zase strávila v posteli. Sice jsem si včera říkala: vstanu a něco udělám, ale jak to tak bývá, realita je pak jiná. Takže když mi rodiče zavolali asi kolem půl jedenácté našeho času, když se zrovna chystali k obědu a chtěli “se mnou” zapálit čtvrtou a poslední svíčku na adventním věnci, tak já jsem jim sdělila, že jsem ještě nevylezla z postele.

Po stříhání vloček a zase jen poflakování host mum jela do nákupního centra a kluci chtěli zůstat doma se mnou a taky jsem jim slíbila, že zajdeme na hřišti.

Na hřišti jsme strávili celkem dost času a pořádně si vyhráli. Doma jsme si udělali čaj a snědli trochu cukroví. Byla jsem a jsem ráda, že jsem je vytáhla někam ven, protože mi přijde, že pořád jen sedí doma u mobilu, počítače, tabletu či televize.

Jinak už nebylo nic zajímavého až na večer, protože jsme se zase dali do hraní karet. Tentokráte já, Italka, která byla celý den v Londýně, jelikož přijel její italský kamarád, a nejstarší brácha. Pořádně jsme se nasmáli, porážely bráchu, takže řekl, že zítra hrajeme zase a že bude i trénovat a na důkaz toho si vzal do pokoje karty.

Zítra je už 23., tak už bych mohla od taťky splašit recept na bramborový salát, abychom nakoupili všechny ingredience a abych se (možná) pokusila o něco alespoň tak vypadajícího. Dost věcí je tady pro mě premiérou a to zdaleka ještě nekončí…