97. den

Včerejšek byl takový negativní a má nálada taky nebyla nic moc. Za to dneska jsem byla celkem bezdůvodně veselá a celkem produktivní, takže jsem toho dost za celý den udělala.

Ve škole jsem měla tři hodiny volné, které jsem strávila ve studovně. Nejdřív jsem vyplnila dotazník o kariérních vyhlídkách, který po nás škola chtěla a já ho ještě nedokončila, a pak jsem se pustila do matematiky. V pátek píšu znovu poslední test, protože jsem z něj měla… To jsem se vlastně ještě nepochlubila! Měla jsem éčko… Takže celkem katastrofa, ale získala jsem 21 bodů z 43, což nezní zas tak hrozně. Ale celkově jsme ho dost pokazila, ale je tu ta možnost si známku opravit.

A v úterý příštího týdne píšeme test ze všech probraných témat, tak jsem si taky něco málo zopakovala.

Dokonce jsem se dokopala i ke kreslení a nakreslila jeden rychloportrét.

Potom jsem zašla za administrátorkou sixth form, abych si ověřila, jestli přišel vyplněný dotazník, a taky jsem byla zvědavá, jak bude probíhat konec školního roku. Sice vím, že je to nadlouho, ale už teď plánuju něco na léto a taky jde o letenky a tak celkově (například abych mohla odpočítávat dny do návratu :D). Prostě jsem byla zvědavá a zvídavá, tak jsem se jí na to zeptala. Říkala, že se dělají nějaké zkoušky v květnu a pak ty na konci června jsou takové srovnávací, aby potom ve třináctém ročníku viděli zlepšení. Což by asi znamenalo, že je já a Italka dělat nemusíme. Není to ale ještě jisté, ta učitelka (či jak ji nazvat, organizátorka…) říkala, že se ještě musí zeptat, ale dá mi vědět.

Škola jim tady jinak končí až v červenci, ale já jsem měla v papírech od naší české agentury napsaný návrat kolem dvacátého června, tak ještě uvidíme. Sice bych se chtěla zdržet trochu déle, když už tady jsem, ale na druhou stranu mi hnedka na začátku našich letních prázdnin začíná tábor, který bych taky nerada zmeškala, a přeci jen po těch deseti měsících se budu už hodně těšit domů.

Poslední hodinu jsem měla média studies a celou hodinu jsme sledovali show Radio 1 Teen Awards, takže nic moc náročného.

Pokaždé ve středu mi přijde, že už je pátek, možná proto, že jen v pátek a ve středu mám školu až do tří. Takže tenhle pocit ve mě panoval i dneska, ale ještě mě čekají dva další dny do víkendu. Na víkend si plánuju pečení cukroví, ale závisí to na tom, jestli tady seženu ingredience na perníkové koření. A pokud ne, tak to odložím na příští víkend, protože dneska mi rodiče odeslali balíček, kde by mělo být. Vždy je to pro mě příjemným překvapením, když mi něco pošlou a tentokráte jsou tam prý i nějaké vánoční dárky. Takže je budu muset nechat nerozbalené a počkat si do štědrého dne. Ale přemýšlela jsem, že bych si je mohla rozbalit už 24., tak symbolicky, že se u nás slaví vlastně o den dříve než tady.

Zatím mi Vánoce tady nepřipadají moc vánoční, nejsou tady stejné tradice, jen svítící a blikající výzdoba na domech. Ale snad se to změní s pečením cukroví, na které se moc těším!

A ještě přidávám fotku naší večeře… Byla jsem celkem hladová, tak jsem toho dost snědla, ale pak jsem si uvědomila, že mi to vlastně ani nechutná a nic dobrého to není a natož zdravého. A přivézt kuře a hranolky z KFC a doma to dát na talíř je gastronomie nejvyšší kategorie…