47. den

Dneska už je to 47. den. Vím, že to říkám pokaždé, ale hrozně rychle to tu utíká. Vzpomínám, co jsem dělala v srpnu o prázdninách a ono to už jsou dva měsíce. Za necelých sedmdesát dní jsou Vánoce a za přibližně 250 dní se vracím domů.

Abych objasnila, proč myslím na Vánoce, tak musím povyprávět o událostech dnešního dne… Ve škole jsem strávila jen pár hodin a už v půl druhé jsem byla doma. Taky díky tomu jsem se rozhodla, že dneska zajedu do nákupního centra, jelikož jsem si potřebovala koupit pár věcí do školy. Italka jela do posilovny, kam jsem já už několikrát odmítla jít s ní, tak jsem alespoň chytily stejný bus.

Prošla jsem se po nákupním centru, pokusila se sehnat věci, co jsem potřebovala, nakoupila jsem věci, co jsem nepotřebovala, a tak nějak jsem na svém čtyřmístném seznamu zvládla odškrtnout jen jednu položku. Chtěla jsem si koupit nějaké sešity, ale jsem asi moc vybíravá, jelikož jsem nenašla nic, co by mi vyhovovalo.

Potom jsem počkala na autobus, který dokonce přijel včas a dojela zase domů.

Dneska ráno bylo celkem chladné počasí, ale odpoledne se vyjasnilo a mohly jsme s Italkou žasnout nad trochou sluníčka. Listy na stromech začínají žloutnout a pomalu padat na zem, takže je vidět, že přichází podzim. Co ale je pro mě hodně znepokojující, jsou vánoční dekorace, balící papíry, dárkové tašky, krabičky všech druhů, ozdoby, doplňky, svetry i pyžama a všechno další, na co můžete plácnout nějaký infantilní vánoční motiv. Nechci, aby to znělo, že nemám ráda Vánoce, já jen nemám ráda Vánoce v půlce října!

Sice v Česku neslavíme Halloween, tak jsem jednou anglické kamarádce řekla, že pro mě dalším svátkem jsou až Vánoce, ale když jsem poprvé uviděla vánoční balící papíry v supermarketu, žasla jsem.

Je vidět, jak se Vánoce stávají více a více komerční záležitostí a to, že vánoční produkty se začínají objevovat v obchodech takhle brzo, asi nikdy nepochopím. Možná to tam mohli nechat už od minulých Vánoc.

(Mimochodem, tohle budou mé první Vánoce bez rodiny, ale všechno je jednou poprvé a alespoň se dozvím něco o místních zvycích a předám zase nějaké naše.)