35. den

Včera jsem na příspěvek nezapomněla, nýbrž jsem ho záměrně nenapsala. Nestalo se totiž nic, co by si zmínku zasloužilo. Taťka mi napsal, že není škoda nenapsaného příspěvku, ale že je škoda dne bez zážitků. Ale přeci jen byl ten den něčím zajímavý, jelikož Italka podruhé vařila (a strávila v kuchyni asi 50 minut!).

Dneska byl celkem zajímavý den, ale také náročný. Měla jsem školu od rána až do tří a jen s půlhodinovou pauzou na oběd. Měla jsem dvakrát média studies, matematiku…

… a výtvarku a potom ještě tutorial, kde jsme mluvili o Black History Month. Poté jsem se dočkala pauzy na oběd a poté následoval Workout 50. Workout 50 je událost, kam přijde asi deset dospělých z různých pracovních pozic a my máme příležitost se jich zeptat na různé otázky a trochu se seznámit s rozdílnými příležitostmi.

Sice to bylo trochu náročnější, zase kvůli mé angličtině, ale byla jsem z celé sešlosti nadšená. Nebyla to přednáška, prostě jsme byli ve skupinkách po čtyřech a povídali si s jednotlivými lidmi. Je to více osobní a zajímavější. Mé nadšení vzešlo z toho, že se nás škola takovýmito příležitosti více nasměrovat k naší budoucnosti, abychom o ní přemýšleli a našli si nějaký cíl. V Česku jsme nikdy nic takového nedělali, přijde mi, že kdo se sám nesnaží, tak se k ničemu nedostane. Tady se nás snaží popostrčit.

Tak to bylo jen trochu k dalším rozdílům mezi školou v Čechách a školou tady…

(dneska mi to psaní nějak vůbec nejde od ruky)

…