15. den

Sice jsme myslela, že dnešní příspěvek věnuji mé škole a bude to druhá část o školství v UK, ale nakonec se toho celkem dost stalo, tak budu vyprávět…

Škola byla celkem náročná, jelikož jsme měli dvě matematiky za sebou, ale všechno jsem přežila a dokonce jsem odcházela s dobrým pocitem, že se mi zatím daří a i mě všechny tři předměty baví.

Domů jsme celkem pospíchaly, jelikož Italka chtěla jít do posilovny (dneska se mě ségra ptala, proč Italku nenazývám jménem, ale chi zachovat trochu soukromí aktérům mých příběhů, tak se jménům vyhýbám). Doma jsem si zavolala se ségrou a rodiči, abych zjistila, co je nového a pak jsem se rozhodla jít na krátkou procházku, abych se taky dostala ven v poslední slunečné dny.

Řekla jsem host mum, že budu tak během dvaceti minut zpátky, ale nakonec jsem se vrátila s více než hodinovým zpožděním. Šla jsem se projít kolem jezera Willen lake a když jsem byla na druhé straně, tak mi napsala jedna kamarádka (dcera kamarádky host mum), jestli se může přidat k mé procházce. Přišly k nám s její mamkou na návštěvu, tak jsme se těsně minuly. Já jsem samozřejmě souhlasila a pokusila jsem se jí popsat svou polohu. Vzájemné hledání okolo jezera bylo dosti zábavné a přes nějaká místa jsem prošla dokonce čtyřikrát. Nakonec jsme se ale našly a doprovázeny konverzací o počasí se vydaly společně domů na večeři.

Po večeři jsme si všichni chvíli povídali, taky jsme si šli sednout ven, tak jsem kamarádce předvedla pár tanečních kroků, taky jí pustila českou písničku (měla babka čtyři jabka) a snažila se překládat text. A taky jsem jí přislíbila, že ji do konce mého pobytu naučím plavat (plavat prý umí, ale ne moc) a ona mě naučí bruslit na ledě.

Pak jsme se přesunuly dovnitř a prohlížely si knížku o Česku, kterou jsem rodině přivezla. Tak nějak jsme se tedy přesunuly k tématu Česká republika a tak jsme probraly nespočet českých pohádek, snažila jsem se překládat názvy a vyprávět děj a taky jsme zkoukly Pata a Mata. Nakonec jsme se do vyprávění pohádek a hledání obrázků na mobilu zabraly natolik, že uběhly asi dvě hodiny. Pak jsme si také dohromady s ostatními pouštěli Deník Bridget Jonesové a trávili společný čas v obýváku.

Celkově dnešní den hodnotím hodně pozitivně. Sice jsem si chtěla jít lehnout (teď už je 23:50) nebo si alespoň udělat nějaké úkoly, ale nakonec se ani jedno nepodařilo, ale dostala jsem se ven, trochu jsem se prošla (asi 6 kilometrů) a pak jsme si suprově pokecaly a taky jsem se naučila pár nových slov (ladder, mole).