146. den

Už zítra je to polovina! Už polovina a teprve polovina. Pět měsíců v Anglii je dost a uteklo to jako voda, ale na druhou stranu, je to dlouhé.

Dneska ráno jsem začala zvesela výtvarkou a dokonce mi učitelka pochválila knihu, kterou teď vyrábíme. Pak mi před hodinou matematiky učitelka řekla, že si musíme na konci promluvit. Naštěstí dodala, že se nemám obávat, že nemám žádný průšvih, ale stejně jsem byla zvědavá. Dočkala jsem se konce hodiny a dozvěděla se, o čem se mnou matematikářka chtěla mluvit: říkala mi o zkouškách z matematiky a jestli je chci taky dělat. Konají se někdy v průběhu května a června a mohla bych pak dostat nějaký certifikát, že jsem zdolala polovinu A levelu (sixth form trvá dva roky = 12. a 13. ročník a učivo nebo jeho úroveň se nazývá A level, předchozích jedenáct let bylo ukončeno velkými zkouškami GCSE). Nemám co ztratit a taky to prý je jen to, co jsme probrali a budeme probírat letos. Takže si můžu vyzkoušet, jak tu fungují zkoušky a taky možná získat nějaký důkaz, že jsem se tu jen nelákala.

Pak jsem se vydala domů, jelikož mě čekaly tři dlouhé volné hodiny.

Doma jsem se ale pustila do té knihy na výtvarku a tři hodiny byly hned v tahu a málem jsem přišla pozdě zpátky do školy.

Poslední hodina médií uběhla raz dva a ještě nás učitelka pustila dřív. Pak jsem si počkala na autobus do centra a vydala se na lov džínů! Ano, tah na kalhoty, jelikož jsem v mých nejčastěji nošených džinech dneska našla díru a tak se potýkám (potýkala) s kritickým nedostatkem džínů 🙂

Prošla jsem až až obchodů, džíny nakoupila a taky spoustu dalších maličkostí, tak jsem byla sama se sebou spokojená. Pak jsem se nacpala do plného autobusů lidí a už za tmy vyrazila domů.

Při cestě z autobusové zastávky, jsem si ještě zavolala s rodinkou v Česku, rodiče dneska podepsali smlouvu na půjčku 2,5 milionu a ségra si lebedí doma, nebo spíš nelebedí ale běduje, jelikož je nemocná.

No a pak jsem si doma dala večeři a zase sedla ke knížce. Je to trochu taková moje droga – vyrábění nebo jen čmárání. Máme deadline do konce ledna a nikdo nestíhá, ale já jsem se rozhodla to stihnout!

A tak to byl asi dnešek. Celkem příjemný den, ničím jsem se nenervovala, i když jsem si pak večer vzpomněla, že jsem zapomněla na to, že máme mít na zítřek na výtvarku plechovky, ale to se nějak vyřeší…

(nic moc jsem dneska nevyfotila, takže na obrázku je Stranger Things kolekce v Primarku, kterou jsem fotila mé ségře a obrovské fanynce seriálu;))