19. den
Po včerejším spletém počtu dní jsem zapomněla, že jsem překročila rekord dní strávených mimo domov.
Loni jsme na tři týdny byli ve Skandinávii, ale to jsem nepočítala, jelikož jsem tam byla s celou rodinou. Letos na začátku prázdnin jsem byla na táboře na 17 dní, takže nejvíce času stráveného mimo domov a bez rodiny. Ale tam jsem měla ségru…
Tenhle pobyt tady je rekordem mé samostatnosti sám o sobě. Když tak zpětně přemýšlím, tak jsem udělala dobře, že jsem odešla z gymplu v Berouně do Prahy, jelikož jsem se už částečně osamostatnila a byl to takový malý krůček k velkému skoku v podobě studia v zahraničí.
Ale zpět k událostem dnešního dne. Škola byla dost krátká, ale o volné hodině jsem zašla do kabinetu tělesné výchovy domluvit si nějaký sport ve škole. Dopadlo to tak, že jsem jednomu učitely napsala své jméno a on prý zjistí, čemu bych se mohla věnovat…
Po škole a zastávce doma jsem se vypravila do Tesca, abych se prošla a taky jsem potřebovala něco koupit.
Doma mě zase čekali každodenní úkoly a nic zajímavého se už neudálo.
…
Ještě jsem chtěla napsat trochu osobnější část o hodině media studies, ale říkala jsem si, že to není nic moc příjemného a že to nechci sdílet. Ale naonec to popíšu…
Máme ve dvojicích vytvořit logo a reklamu na fiktivní firmu. Máme zadané parametry jako cílová věková skupina, stručná charakteristika firmy… Řekla bych o sobě, že jsem introvert a ještě těžší je to v cizí zemi. V hodinách výtvarky mám Italku, v hodinách matematiky jednu holkou, se kterou jsme se začla bavit, ale v hodinách media studies nás učitelka rozsadila podle sebe kvůli počítačům. Sedím vedle jednoho kluka a tak jsme n tenhle projekt skončili spolu. Nebyl nadšen že spolupráce se mnou a taky (jak to říci…) dělal s ostatními mezi sebou obličeje. Popisuje se to divne, ale prostě nebyla výhra být se mnou.
Vůbec jsem nebyla za tohle ráda, protože nechci být něco horšího a taky nechci kazit práci někomu jinému, když na to já jak zkušenostmi, tak jazykově nemám.
Měla jsem za úkol udělat logo. Tak jsem navrhla tři loga a poslala mu to. Na mail odpověděl s tím, že není uplne člověk na design a že je to dobrý a ještě tam byl smajlík…
To mě trochu uklidnilo… Tak jsem schopná to i popsat.
Pardón, je to dost zamotané a taky takové ubohé, ale popisuju realitu bez růžových brýlí.
…
(Najdete na fotce veverku?:))