10. den

Dnešní den není ničím zajímavý, tak jsem se hodně rozmýšlela, jestli mám vůbec něco psát, ale nakonec pár vět napíšu…

Chtěla jsem si pospat, ale zase jsem se probudila brzy. Když mi poté došlo, že jsem se včera úplně vykašlala na úkoly do školy a dnes to tudíž musím všechno dohnat, náladu mi to nezlepšilo. Já si úkoly dělám ráda, protože mě to většinou i baví a hlavně chci mít vše hotové a připravené.

Máme na úterý dlouhý úkol z matematiky a ze začátku mě to i bavilo, ale když je počítání poté jen mechanické, zábavné to už není.Poté mám ještě úkol na media studies a ten zabral také dlouho času.

Když jsem alespoň něco dokončila, tak jsem se vypravila do obchodu, abych večer mohla své rodině něco uvařit.

Rozhodla jsem se, že udělám řízky s kaší. Sice to není tak klasicky české jídlo, ale alespoň je to v mých silách a možnostech. Prvním problémem bylo, že obchod zavíral za čtvrt hodiny, když jsme tam došli. Takže jsem začla hledat vše potřebné, maso, brambory, mouku, strouhanku… Ale strouhanku jsem prostě najít nemohla. Tak jsem si řekla, že buď ji budeme mít doma, nebo budu nahraná. Ještě jsem chtěla upéct štrůdl nebo perník, ale listové těsto ani perníkové koření jsem taky nenašla.

Doma jsem se pustila do složitého vaření… Strouhanka nebyla, tak byly řízky s cornflaky, mixér taky nebyl, tak nebyla kaše, ale šťouchané brambory, pak jsem nemohla najít paličku na maso, tak jsem řízky proklapala nožem. Nějak jsem to všechno splácala, také jsem si musela poradjt s jinou škrabkou na brambory a stále se nevařící vodou. Také jsem řízky udělala jen z poloviční várky masa.

Nakonec vše dopadlo a já jsem o hodinu a půl později servírovala večeři nedočkavým strávníkům.

Na to že Italka minule vařila sotva půl hodiny, já strávila u plotny třikrát více času…